Specifické poruchy učení a chování
Základní pojmy a definice
Dyslexie – porucha čtení
Dyslexie je nejznámější pojem z celé skupiny specifických vývojových poruch učení (dále jen SVPU).
Tento pojem je nestarší a porucha čtení, která se pod ním skrývá, nejnápadněji ovlivňuje školní prospěch. Úroveň čtení je obvykle výrazně nižší než všeobecná inteligence.
Dysgrafie – porucha psaní
Dysgrafie se projevuje obtížemi se zapamatováním si tvaru písmen, obtížemi v napodobení písmen, kvalitou písma, která s množstvím klesá, písmo se stává nečitelným.
Dysortografie – porucha pravopisu
Dysortografie se často vyskytuje v kombinaci s předchozími poruchami. Nepostihuje celou oblast gramatiky, ale jen tzv. specifické jevy – vynechávání interpunkčních znamének (háčky, čárky, tečky).
Jedinci s poruchou pravopisu nerozlišují rozdíl ve slabikách di-dy, ti-ty, ni-ny, přidávají, zaměňují, vynechávají písmena ve slovech či celé slabiky, nedokáží aplikovat mluvnická pravidla, která mají naučena. Mají výrazně porušený jazykový cit.
Dyskalkulie – porucha matematických schopností
Dyskalkulie se vyskytuje izolovaně, ale někdy i v kombinaci s předchozími poruchami. Spočívá v poruchách předčíselných představ, tzn. třídění prvků dle tvaru, barvy, velikosti, určování počtu prvků aj.
Děti mívají ve škole potíže v číselných představách (smysl číslovek, řazení čísel aj.), ve struktuře čísla, hodnotě číslice v čísle, nejsou schopny provádět matematické operace s číslem, mívají poruchu zrakové či sluchové paměti pro čísla, špatnou orientaci v čase a prostoru.
Neverbální poruchy učení
Pro neverbální poruchy učení jsou charakteristické obtíže v prostorové orientaci, potíže v tělesné výchově, sociální orientaci, potíže ve smyslu pro rytmus, jedinci nemají smysl pro humor aj. Méně citelně se neverbální poruchy promítají do školní výuky, ale jsou závažné pro vývoj osobnosti dítěte.
Příčiny specifických poruch učení
-
lehké mozkové dysfunkce (jiné označení: lehké dětské encefalopatie či minimální mozkové dysfunkce)
- lehké mozkové dysfunkce se vztahují na děti při zachovaných intelektových předpokladech s určitými poruchami učení či chování, spojených s odchylkami funkce centrálního nervového systému, tzn. různé kombinace v oslabení vnímání, tvoření pojmů, řeči, paměti, koncentrace pozornosti, pudů, motoriky
- dědičnost
- kombinace dědičnosti a lehkých mozkových dysfunkcí
- neurotická nebo nejasná etiologie (původ).
Vysvětlení k některým pojmům
Předpona dys-znamená vždy rozpor, deformaci; z hlediska vývoje znamená nedostatečný vývin (rozdíl od předpony a-, kdy hovoříme o ztrátě).
Mezi „dys“ poruchy nepočítáme pomalé osvojování dovedností u dětí vývojově nezralých či u dětí na hranici mentální retardace nebo již mentálně retardovaných. O poruše nehovoříme též při izolovaném výskytu projevu SVPU.
Další ze skupiny specifických obtíží u dětí
- Dyspinxie – porucha kreslení
- Dyspraxie – porucha motoriky
- Dysmúzie – porucha schopnosti pro oblast hudby
Oblasti „dys“ poruch s možnou souvislostí k učení
- Dysfázie – vývojová nemluvnost
- Dyslálie – patlavost, vadná výslovnost
- Dysartrie – porucha koordinace artikulace
Máte doma žáka s dyslexií?
Projevy dyslexie
Porucha postihuje základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost, techniku čtení, porozumění čtenému textu. Děti s dyslexií vykazují (kromě obtíží ve čtení a psaní) ve svém chování mnoho abnormalit v oblasti: úrovně motoriky, vizuálních a auditivních procesů, rychlého zpracování podnětů, paměti, stavby a funkce CNS.
Rychlost čtení
Dítě luští písmena a hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje, nebo naopak čte zbrkle, domýšlí slova.
Chybnost při čtení
Nejčastějšími chybami jsou záměny písmen tvarově podobných (b-d-p), zvukově podobných (t-d) nebo zcela nepodobných. Ne všechny záměny písmen jsou projevem poruchy, protože např. b-d zaměňují téměř všichni začínající čtenáři.
Náprava dyslexie
* Čtěte s dítětem denně, ne však déle než 15 minut.
* Nepohánějte ho k rychlejšímu tempu.
* V žádném případě ho nekárejte za chyby.
* Barevně podtrhávejte a vybarvujte písmena tvarově podobná.
* Vybírejte takové knihy nebo časopisy, které se vztahují k jeho koníčkům
Techniky nácviku čtení
1. Čtení s okénkem
Podmínky pro čtení s okénkem:
1. Velikost vystřiženého okénka - odpovídá velikosti písma (pod písmeny a nad písmeny je milimetrový okraj).
2. Kartičku s okénkem nedáváme do ruky dítěti. Pohybuje s ní ten, kdo s dítětem pracuje.
3. Dítě vedeme k tomu, aby četlo pomalu, plynule.
4. V této fázi nevyžadujeme, aby dítě četlo s přednesem. Přednes se postupně dostaví.
5. Nepřipouštíme druhé čtení!
6. Nevyrážet slabiky!
7. Posouváme okénko těsně předtím, než dítě čtenou slabiku vysloví, a tím slabiku zakryjeme - předcházíme
tzv. regresivním pohybům očí.
8. Umožnit dítěti odpočinek. Dítě čte 3-5 řádků a pak jeden řádek stejnou rychlostí, kterou četlo dítě, čteme sami.
9. Časová hranice pro čtení s okénkem je 10 minut. Záleží však na stáří dítěte, na jeho dyslektických obtížích.
2. Metoda dublovaného čtení
Používá se u dětí, které mají rozvinutou dovednost čtení, čtou však nepřesně, domýšlí si nebo často chybují. Metoda spočívá ve společném čtení učitele nebo rodiče s dítětem.
1. Rychlost čtení musí být přizpůsobena možnostem dítěte.
2. Rodič nebo učitel dělá kontrolní chyby - záměna slova slovem podobného významu, vynechání slova, zdrobnělina.
3. Časová hranice 2-3 minuty, opakuje se po krátkých přestávkách dvakrát až třikrát denně.
4. Touto metodou by se mělo číst po dobu tří až čtyř měsíců každý den.
Pokud máte zájem se dozvědět něco více o dyslexii:
Olga Zelinková – Poruchy učení
Věra Pokorná – Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování
Věra Pokorná – Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení
https://www.ceskaskola.cz/Odkladiste
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dyslexie
.
Náprava dysgrafie
* Předtím, než začne dítě psát, uvolněte mu celou paži, předloktí, zápěstí i prsty. Stačí jednoduché kroužení ("sněhuláci" - velký kruh paží, menší předloktím, nejmenší zápěstím).
* Dbejte na správné sezení dítěte u stolu. Nohy opřené kolmo o podložku, rovná záda, dostatečná vzdálenost obličeje od papíru, loket opřený o stůl, správné držení tužky (špetkový úchop - palec proti ukazováku, tužka se opírá o prostředník).
* Cílem není krasopisná úhlednost. Zaměřte se na plynulost a uvolněnost pohybu.
Cvičení pro nápravu dysortografie
1. cvičení sluchové analýzy a syntézy ( sklad a rozklad slov ):
* sluchové rozlišování výstavby slov : - znějí slova stejně? - kterou hláskou se liší - tvoření slov, která se liší jen jedinou hláskou
* sestavování slov z kostek s různými písmeny na stěně; sestavování různých slov z písmen, která tvoří zadané slovo
* určování počtu slov ve větě ( třeba i graficky nebo stavebnicí )
* rozklady slov na slabiky : zvedni ruku když uslyšíš zvolenou slabiku
- kdo najde nejvíce slov se zvolenou slabikou, např. ve čtenářských tabulkách
- tvoření slov ze zpřeházených slabik
* rozklady slov na hlásky : rozklad slov na hlásky a z nich tvoření slov nových
- rozklad slovně zadávaných slov, zvláště delších
- tvoření nových slov přidáváním ( odebíráním) hlásky, např. rada, brada atd.
- tvoření slov ze zpřeházených hlásek nebo slabik ( možno provádět písemně )
* skládání slov ze slabik : - po-le-tí-me, žák opakuje celé slovo
* tvoření nových slov záměnou slabik : lepí - píle
2. zrakové rozlišování :
* vyhledávání shodných a rozdílných obrázků
* skládání rozstříhaných obrazců, dokreslování obrázků nebo písmen
* spojování čarou týchž písmen pouze jinak tvarově vyjádřených či v různé poloze zapsaných
* postřehování stejných nebo nestejných obrazců
* různobarevné křížkování písmen, která mají háček, čárku, kroužek či tečku ve slovech
* rozlišování figura pozadí : - vyhledávání předmětů na pozadí - vyhledávání písmen na pozadí
* postřehování často zaměňovaných písmen
3. rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek (nejvhodnější pomůcka - bzučák)
* grafické znázornění délky samohlásek ( krátké tečkou, dlouhé čárkou )- př. ko mi ník . . / má vá / /
* znázorňování slov krátkými a dlouhými samohláskami pomocí stavebnice
* rytmická cvičení beze slov ( žáci počítají kolik zvuků slyšeli, potom napodobují rytmus vytleskáváním )
* doplňování krátkých a dlouhých samohlásek do textu
4. rozlišování slabik dy-di, ty-ti, ny-ni :
* rodič předříkává dvojice slabik, dítě opakuje, ohmatává příslušnou tvrdou či měkkou kostku
* vyhledávání slov s danou slabikou: dítě mačká např. tvrdou kostku dy (dý), současně slabiku vyslovuje a vyhledává slova s touto
slabikou, např. dým, dýchám
* rozlišování slov, která se liší tvrdostí slabik : - doplňování slov do vět. Na stole (tyká - tiká) budík.
5. rozlišování sykavek (s, c, z, š, č, ž) :
* rozlišování sykavek ve slabikách, rozlišování sykavek ve slovech
* vyhledávání slov se sykavkami v textu, rozlišování sykavek v jednou slově ( rozcvička, zašelestil )
6. rozlišování b -d - p :
* nácvik provádíme zapojením jak zrakového, sluchového i hmatového smyslu : - přiřazování písmen obrázkům nebo opačně podle
toho, jakou hlásku ve slově slyší
* nácvik pomocí metody barevných kostek : - jednotlivá písmena abecedy jsou nalepena na kostkách tak, že samohlásky mají jednu
barvu, souhlásky jinou. Ta písmena, která si dítě plete, např. b - d, mají vždy určitou barvu, kterou si dítě spojuje s obrazem hlásky.
* v jakémkoliv textu dítě barevně vyznačuje písmena, která zaměňuje
WWW stránky k procvičování:
www.kaminet.cz
www.onlinecviceni.cz
Jak mají rodiče diagnostikovat specifické poruchy učení.docx (20,8 kB)